Opět do krásných Krkonoš

V předešlém článku jste se dozvěděli něco obecně o národních parcích a poté jste se seznámili s tím nejstarším: Krkonošským. Dnes se podíváme na první z často navštěvovaných míst a tím je dominanta našich nejvyšších hor Sněžka. Kdo si již jednou výlet na Sněžku udělal, moc dobře ví, jak krásný je z ní výhled, tedy pokud se Vám nezměnilo ve chvíli počasí a neviděli jste nic, což se může stát prakticky kdykoli, hory jsou nevyzpytatelné a počasí je velmi nestálé a nepředvídatelné, je tedy dobré si s sebou zabalit jak trička s krátkým rukávem, tak i mikinu a pro jistotu i bundu, kdyby pršelo, a to i když je v nížinách kolem 30 °C bez jediného mráčku. Samozřejmě jsou potřeba i pevné boty, přeci jen, není to procházka parkem.

Kde se vzala

Nejvýznamnější horotvorné procesy, díky kterým Krkonoše se Sněžkou vznikly, byly už v prvohorách, kdy probíhalo tzv. Kaledonské vrásnění. Další procesy již neměly významný vliv a pohoří už tak bylo modelováno větrem a deštěm. Název Sněžka vznikl podle toho, že kdysi byla stále pokrytá sněhem.

Jak nahoru?

Na Sněžku se lze dostat několika způsoby, nejčastější jsou tři cesty. Ta nejlehčí, ale také nejdelší začíná v Horní Malé Úpě na Pomezních boudách. Stačí se vydat po červeně značené trase „česko-polského přátelství“, která vede po hranicích, a stoupat vzhůru. Po cestě se můžete stavit na občerstvení na chatě Jelenka. Cesta je dlouhá asi 8 km a nevede po příliš velkém převýšení.

Další dvě cesty začínají v Peci pod Sněžkou. Jedna z nich vede po zelené trase přes Růžovou horu, kde je na občerstvení Chata na Růžohorkách, odtud pokračuje cesta po žluté až na vrchol. Cesta měří asi 6,5 km.

Tou nejtěžší cestou je cesta z Pece přes Obří důl. Měří asi 7 km a převýšení je opravdu velké, ale výhledy za to stojí. Navíc od roku 2004 možno v létě navštívit přístupnou štolu Kovárna.

Pokud patříte ke zdatnějším turistům a troufáte si na celodenní výlet, můžete spojit několik tras dohromady a projít se tak nádhernou krkonošskou přírodou. Můžete vyrazit již brzy ráno, než vyjde Slunce a na jeho východ se podívat z nejvyššího bodu republiky a poté sejít zase dolů po nejdelší trase. Nebo naopak můžete vyrazit v klidu za denního světla a na Sněžku dorazit těsně před západem Slunce, což je také nádherná podívaná. Pak můžete na Sněžce přespat v teplém spacáku „pod širákem“ nebo ve stanu a ráno vidět i východ „zářivého kotouče“ nebo se vydat po tmě dolů.

Na Sněžku se můžete dostat i pohodlně nově přestavěnou lanovkou, která má přestupní stanici na Růžové hoře. Musíte si ale vystát dlouhou frontu.

Co uvidíte?

Přímo na vrcholu je polská bouda, rotundová kaple svatého Vavřince, konečná stanice lanovky a česká poštovna. Co je ale hlavním cílem většiny návštěvníků jsou výhledy. Ze Sněžky je vidět do dálky na českou i polskou stranu.

Po cestě Obřím dolem, který vznikl působením ledovce, proto má tvar písmene „U“, můžete vidět spoustu „úkazů“, které tu vznikly právě působením ledovců, řekou Úpou a lavinami. V 15. století se zde těžily rudy barevných tedy neželezných kovů (např. hliníku). Můžete zde vidět i Krakonošovu zahrádku s různými vzácnými květinami.

Zuzana Dušková