Trutnov – krásné podhorské město

V minulých čtyřech článcích jsem Vám představila KRNAP samotný, Sněžku, Černou horu a Janské lázně a Pramen Labe. V tomto článku se dozvíte něco o Trutnově.

keslerjiri / Pixabay

Trutnov

Podhorské město s cca 31 000 obyvateli, rozlohou 10 336 kma nadmořskou výškou 375 – 961 m.n.m.. Podle pověsti získal Trutnov své jméno podle rytíře Truta, který měl město zachránit před hrozným drakem, kterého má město dodnes ve svém znaku a můžeme jeho pomníky nalézt na několika místech. Největší drak je železný a visí na Trutnovské radnici na Krakonošově náměstí. Další drak je v Dračí uličce pod náměstím a posledního najdete uprostřed rybníčku za budou lesnické akademie v městském parku.

Na městskou radnici je drak věšen vždy na jaře, kdy se konají tzv. Dračí slavnosti, které se opakují ještě na podzim, kdy je drak na zimu sundáván. Draci v uličce a v parku jsou celoročně.

Když už budete na Krakonošově náměstí můžete si prohlédnou i kašnu s Krakonošem a nově přidělanými trpaslíky. Vpravo od kašny pak stojí Josef IV. Budete-li pokračovat za drakem do městského parku můžete se podívat i na bystu Uffo Horna, prohlédnout síň Bohuslava Martinů, projít arboretum se spoustou zajímavých dřevim, dojít k Janské kapli a vystoupat až na Šibeník, kde je dnes postaven památník generála Gablenze, který zde padl v bitvě roku 1866, která je popsána na tabulích cestou na Gablenz.

Pro ty, kteří se zajímají architekturu je zde postavená budova divadla Uffo (podle výše zmíněného Uffo Horna). Pro obdivovatele umění je ve městě i Galerie draka. Na své si přijdou i historici, kteří mohou navštívit městské muzeum. A ti, kdo mají rádi pivo mohou navštívit i zdejší pivovar, ve kterém svého času pracoval i Václav Havel.

Když byla řeč o bývalém prezidentovi, kdo má zájem může se zajet podívat do nedalekých Vlčic na Hrádeček, kde Václav Havel dlouho přebýval. Kousek od Havlova domu, který stojí u silnice je v lese ukrytá i zřícenina hradu Břecštejn a po cestě si jistě všimnete i obory, ve které jsou daňci.

Zuzana Dušková

Podívejte se k pramenu Labe

V předchozích článcích jste se mohli dočíst něco o našem nejstarším národním parku, o nejvyšší hoře České republiky, a o jedněch z nejstarších českých lázní. V následujícím článku se podíváme k prameni Labe a do jeho okolí.

KostkaCZ / Pixabay

Pramen Labe

Labe je naše nejdelší řeka, která pramení v Krkonoších, u Mělníka se do něj vlévá Vltava a ústí do …. moře. K prameni se lze dostat pouze pěšky, avšak do jeho blízkosti vede silnice. Cestou je rozhled jak na Sněžku, tak za dobrých podmínek i na Český ráj a Trosky. Pramen je obestavěn zídkou, kterou zdobí erby všech měst, kterými Labe protéká.

Zajímavosti v okolí pramene

Pančavský vodopád: Nedaleko pramene se nachází i nejvyšší český vodopád, který je ve výšce 1 290 m.n.m.

Ambrožova vyhlídka: Půjdete-li od Labské boudy po červeně značené turistické stezce dojdete na Ambrožovu vyhlídku, odkud je rozhled na Labský důl.

Mohyla Hanče a Vrbaty: Hanč a Vrbata byli lyžaři, kteří se při závodě mistrovství v běhu na lyžích v roce 1913 umrzli a na jejich počest se zde vystavěla mohyla. Den 24. března (v který se závod konal) byl vyhlášen dnem horské služby.

Labská bouda: Postavena byla v roce 1975 v nadmořské výšce 1 340 m.n.m. namísto původní hostince z 19. století, který v roce 1965 vyhořel.

V okolí pramene se nachází spousta přírodních krás, záleží jen na tom, kterou cestu si zvolíte.

Jak se k prameni dostat

K prameni se lze dostat z Harrachova, Rokytnice nad Jizerou, Vrchlabí nebo ze Špindlerova mlýna. Při cestě můžete využít částečně lanovku, dojet na kole nebo projít vše pěšky.

Zuzana Dušková

Objevte krásy Krkonoš

Už jsem Vám představila KRNAP samotný a nejvyšší horu Krkonoš Čech Sněžku, v tomto článku se podíváme do Janských lázní a na Černou horu.

Stanly8853 / Pixabay

Jánské lázně

Jsou to jedny z nejstarších a nejnavštěvovanějších lázní v Česku. Spousta lidí vyslovuje a píše špatně název jako Jánské, ale správně je opravdu (ač se to někomu může zdát divné) Jánské podle objevitele horkého pramene Jana z Chockova, který zde teplý pramen nalezl v roce 1006. Počet trvalých obyvatel je 724, rozloha je 1 373 ha a nadmořská výška je 519 m.n.m.. První písemná zmínka pochází z roku 1552.

V Jánských lázních se nachází lázeňský hotel a lázeňská kolonáda, můžete si zde také prohlédnout lázeňské domy a vily. V Janských lázních se také nachází dětská léčebna Vesna a Obchodní akademie pro tělesně postižené. Můžete si zde užít i wellness pobyty.

Černá hora

Nad Jánskými lázněmi se tyčí Černá hora, na jejíž vrchol, který je 1 299 m.n.m se můžete dostat pěšky nebo lanovkou. Na vrcholu se nachází rozhledna a vysílač, ke kterým se snadno dostanete po výstupu na vrchol nebo z lanovky. Cestou dolů je třeba myslet na to, že jste stále v národním parku, proto je třeba chovat se dle pravidel, zejména na rašeliništích, kde by krok mimo povalový chodník mohl být váš poslední.

V zimě je oblíbeným cílem lyžařů, kteří mohou využít hned několik vleků a sjezdovek přímo na svazích hory, ale i na těch okolních. V létě je možné si pod horou zapůjčit koloběžku, nechat se vyvézt nahoru a po vyznačené silnici na koloběžce sjet dolů.

Zuzana Dušková

Opět do krásných Krkonoš

V předešlém článku jste se dozvěděli něco obecně o národních parcích a poté jste se seznámili s tím nejstarším: Krkonošským. Dnes se podíváme na první z často navštěvovaných míst a tím je dominanta našich nejvyšších hor Sněžka. Kdo si již jednou výlet na Sněžku udělal, moc dobře ví, jak krásný je z ní výhled, tedy pokud se Vám nezměnilo ve chvíli počasí a neviděli jste nic, což se může stát prakticky kdykoli, hory jsou nevyzpytatelné a počasí je velmi nestálé a nepředvídatelné, je tedy dobré si s sebou zabalit jak trička s krátkým rukávem, tak i mikinu a pro jistotu i bundu, kdyby pršelo, a to i když je v nížinách kolem 30 °C bez jediného mráčku. Samozřejmě jsou potřeba i pevné boty, přeci jen, není to procházka parkem.

Kde se vzala

Nejvýznamnější horotvorné procesy, díky kterým Krkonoše se Sněžkou vznikly, byly už v prvohorách, kdy probíhalo tzv. Kaledonské vrásnění. Další procesy již neměly významný vliv a pohoří už tak bylo modelováno větrem a deštěm. Název Sněžka vznikl podle toho, že kdysi byla stále pokrytá sněhem.

Jak nahoru?

Na Sněžku se lze dostat několika způsoby, nejčastější jsou tři cesty. Ta nejlehčí, ale také nejdelší začíná v Horní Malé Úpě na Pomezních boudách. Stačí se vydat po červeně značené trase „česko-polského přátelství“, která vede po hranicích, a stoupat vzhůru. Po cestě se můžete stavit na občerstvení na chatě Jelenka. Cesta je dlouhá asi 8 km a nevede po příliš velkém převýšení.

Další dvě cesty začínají v Peci pod Sněžkou. Jedna z nich vede po zelené trase přes Růžovou horu, kde je na občerstvení Chata na Růžohorkách, odtud pokračuje cesta po žluté až na vrchol. Cesta měří asi 6,5 km.

Tou nejtěžší cestou je cesta z Pece přes Obří důl. Měří asi 7 km a převýšení je opravdu velké, ale výhledy za to stojí. Navíc od roku 2004 možno v létě navštívit přístupnou štolu Kovárna.

Pokud patříte ke zdatnějším turistům a troufáte si na celodenní výlet, můžete spojit několik tras dohromady a projít se tak nádhernou krkonošskou přírodou. Můžete vyrazit již brzy ráno, než vyjde Slunce a na jeho východ se podívat z nejvyššího bodu republiky a poté sejít zase dolů po nejdelší trase. Nebo naopak můžete vyrazit v klidu za denního světla a na Sněžku dorazit těsně před západem Slunce, což je také nádherná podívaná. Pak můžete na Sněžce přespat v teplém spacáku „pod širákem“ nebo ve stanu a ráno vidět i východ „zářivého kotouče“ nebo se vydat po tmě dolů.

Na Sněžku se můžete dostat i pohodlně nově přestavěnou lanovkou, která má přestupní stanici na Růžové hoře. Musíte si ale vystát dlouhou frontu.

Co uvidíte?

Přímo na vrcholu je polská bouda, rotundová kaple svatého Vavřince, konečná stanice lanovky a česká poštovna. Co je ale hlavním cílem většiny návštěvníků jsou výhledy. Ze Sněžky je vidět do dálky na českou i polskou stranu.

Po cestě Obřím dolem, který vznikl působením ledovce, proto má tvar písmene „U“, můžete vidět spoustu „úkazů“, které tu vznikly právě působením ledovců, řekou Úpou a lavinami. V 15. století se zde těžily rudy barevných tedy neželezných kovů (např. hliníku). Můžete zde vidět i Krakonošovu zahrádku s různými vzácnými květinami.

Zuzana Dušková

Kam na výlet v česku? Zkuste krásy Krkonoš

Rozmýšlíte, kam na dovolenou a patříte mezi ty, co se rádi podívají po krásách naší republiky? V několika článcích Vám představím zajímavá místa Krkonoš a na nich se rozkládajícího národního parku, kde si na své přijdou milovníci přírody i turistiky.

Drahunkas / Pixabay

O Národních parcích

Národní park, tento pojem zná asi každý, ale málokdo už ví, co to vlastně doopravdy znamená, to by ale bylo na další samotný článek, takže jen ve stručnosti:

Cílem všech národních parků (NP) je chránit přírodu na vymezeném území s celým jejím přírodním bohatstvím, ať už se jedná o živočichy, rostliny, ale i vodu a půdu.  Všechny NP mají ochranné zóny s různou přísností ochrany. Bývají tři, přičemž 1. zóna je ta nejpřísnější a nesmí se v ní prakticky nic, jsou přesně vyznačené turistické cesty, ze kterých se nesmí sejít, nesmí se zde těžit dřevo (to je ale s různými výjimkami jako jsou například kalamity), uhlí ani rašelina, nesmí se trhat žádné plody ani sbírat houby. Další dvě zóny nemají tak přísná opatření, ale stále platí, že nesmíte chodit mimo vyznačené stezky a jakkoli poškozovat nebo měnit krajinu.

A teď už konečně něco o Krkonošském národním parku

KRNAP je nejstarším ze stávajících čtyř národních parků České republiky. Vyhlášen byl v roce 1963 a jeho rozloha je 385 km2 a rozkládá se zejména na vrcholcích nejvyšších českých hor – Krkonoše se Sněžkou (1 603 m. n. m.) v čele. Park samozřejmě chrání všechny své přírodní krásy, ať už to jsou hory samotné nebo jejich louky, lesy, rašeliniště a samozřejmě i veškeré rostliny a živočichové.

KRNAP se může pyšnit několika nej –  jak už bylo psáno výše, KRNAP je nejstarším českým národním parkem, rozkládá se na nejvyšším českém pohoří a vlastní i nejvyšší český vrchol. Mimo to mezi krkonošskou faunu i floru patří několik endemitů. Určitě teď přemýšlíte, co je vlastně endemit? Endemický druh je druh živočicha nebo rostliny, který se vyskytuje jen na jednom jediném místě na světě (pro představu, endemitem je třeba i klokan, který (přirozeně) žije jen v Austrálii). Těmi krkonošskými endemity jsou: plž – vřetenovka krkonošská, nebo třeba keř – jeřáb sudetský.

A kam se tedy podívat?

Míst je spousta, protože KRNAP je velký, proto jsem pro Vás připravila články, ve kterých se postupně zaměřím na několik náhodně vybraných míst, jako je Sněžka, Černá hora a Janské lázně, Pramen Labe a mohyla Hanče a Vrbaty, a na některá podhorská města, kterými jsou třeba Trutnov, Špindlerův mlýn, Harrachov nebo třeba Vrchlabí.

Zuzana Dušková